Mgr. Miroslav Snášel

Mgr. Miroslav Snášel se věnuje terapeutické práci, supervizi a vzdělávání dospělých. Zabývá se metodami individuální práce s uživateli a možnostem, které skýtá práce se skupinou, pracovním kolektivem nebo rodinou. Aktuálně se věnuje práci s agresí a strachem, možnému vlivu minulých zážitků na současný život a jeho kvalitu, hledání vlastní životní cesty ve druhé polovině života.

Jeho snahou je udržet v sociálních službách člověka v centru pozornosti navzdory přibývajícím nárokům na administrativní úkony, obtíže s nedostatkem finančních prostředků, nedostatečné prestiži sociální práce a minimálnímu ocenění pracovníků v přímé péči. Zejména při supervizích, ale i v terapeutické praxi se ukazuje, že na první pohled líbivé a zdánlivě bezproblémové fungování člověka, ale také organizace s sebou nese spoustu výzev a témat, která se mohou stát nosnými z hlediska dalšího vývoje. Z toho důvodu je jeho mottem: „Každá mince má dvě strany. Chceme je vidět?“ Pokud toho máme být schopni je nutná odvaha a schopnosti týkající se komunikace, práce s lidmi, ale také se sebou samým.    

Ve svých seminářích klade důraz na sebereflexi, hledání silných stránek u uživatelů sociální služby i pracovníků. Setkání jsou interaktivní a jejich účastníci mají prostor pro vyjádření vlastních zkušeností a potřeb ve vztahu k realizovanému tématu. Cílem není pouhé předávání informací či zkušeností, ale nenásilné zapojení účastníků do procesu spolupráce. V případě prakticky vedených vzdělávacích programů věnuje pozornost nácviku dovedností, které je možné využívat v praxi.

Rád využívá poznatků, které nabývá jako terapeut Přístupu zaměřeného na člověka a osobních zkušeností při práci s klienty, uživateli sociálních služeb, studenty, s pracovníky různých organizací, s účastníky seminářů a sám se sebou. Vnímání jedince z hlediska celostního přístupu považuje za důležité při respektování potřeb bio-psycho-socio-existenciálních. Právě poslední oblast hledání smyslu života, utrpení, ale také odpuštění a naděje považuje za velmi cennou a významnou a snaží se ji promítnout do své práce a činnosti.

Je ženatý a má dvě děti. Rád aktivně běhá, tráví čas s rodinou a přáteli a navzdory přibývajícím letům posouvá hranice svých dovedností a schopností.

Tři roky žil ve Velké Británii, kde pracoval jako klíčový pracovník s lidmi s mentálním postižením a seniory. Jako velmi cenné vnímá zkušenosti, které nabyl jako dobrovolník v Hospici na Svatém Kopečku. Za mimořádně obohacující považuje návštěvu Japonska, která mu pomohla vnímat život z jiných perspektiv a vzbudila řadu otázek, na které hledá odpovědi.  Hledání se mu stalo tématem, které se prolíná do práce i života. Společné hledání cesty s ostatními bytostmi vnímá jako inspirativní a obohacující.